Počasí nebylo zrovna jisté, nicméně my už dlouho neměli vycházky a ven to chtělo. Neuposlechli jsme tedy dobře míněné rady ať jdeme radši do lesa a přes les to enem vzali. Ten studeneckej. Pak už jsme došli pod skálu, pravda trochu vlhkou. Počáteční nejistotu a atmosféru jak ze záhady Blairwitch přebila rychlá svačina. Když Brokboy nalejzá do první cesty, je už počasí trošku jistější; začíná totiž mrholit.
Když nalejzám do Fantomase, opět se zvyšuje vlhkost vzduchu; začíná kapat (ještě že pod převisem neprší). Dolezl i Brokboy...klasický potřas rukou, neklasický výhled na krajinu v oparu, klid větší než kdy jindy.
Radost zavelela zkusit cesty nad ohníčkem, to už je počasí nejjistější a regulérně prší. Teď teprv poznáváme, co je to mokrá skála a IV+ do převisu (rozuměj V+ s ostrými chyty). Řekli jsme si, že v nejlepším se má přestat a s přihlédnutím k datumu jsme i skutečně přestali.
Další fajn tajňačka...
