Lépe to asi vyjít nemohlo. Letošní rychlebské "Best Off" bylo povedené a Libor (s temným podtónem v hlase) prohlásil: "tuhle variantu si necháme na důchod". No, možná bych ani tak dlouho nečekal .....
Kde jinde na Ramzové začít než v hospodě U nádraží. Modré nebe, bílé pláně, tmavé lesy - nejlepší pohled na svět je z okna hospody. Nejdřív musíme Libora přesvědčit že se jde dovnitř a za chvíli že jdeme ven. Nemůžeme přece strávit za oknem celý den. Běžky nasazujeme před hospodou a míříme na Smrk. Nejvyšší vrchol hned na začátek. Cestou potkáváme Zdenka Berana, nepotkáváme Kobru s Danou a na Smrku překvapivě stojí moji brněnští kamarádi Katka s Petrem. Ze Smrku nejdeme po hranici, ale přes Travnou horu sjíždíme údolím Biele Ladecky na začátek Bielice. Tam poprvé (!) sundáváme lyže a stoupáme ke Kovadlině, kde se napojíme na hřebenovku. Před setměním stojíme na vrcholu Kovadliny a vymýšlíme kde budeme spát. Vlivem dostatku sil, silného větru a krásného soumraku postupně míjíme sedlo Peklo, vrchol Břidličný a nakonec vítězí plácek u chaty kousek od pramenu "pod Stráží". Dušan volí bivak na fortelném stole, Libor staví psí boudu (kam okamžitě zalézá Cajka a čumák do rána nevystrčí). Já s Pavlem stavíme regulérní stan. Mrazivý večer, hvězdnatá noc a ráno příjemnější než jsem očekával.
Letos korytem potoka scházíme na vrstevnicovou cestu a vychutnáváme sjezd "za světla" na Hraničky. Pláně uprostřed lesů neztrácí svého tajemno. Pokolikáté už přecházím přes zaniklé zahrady a základy zmizelých domů, kolikrát jsem stál v místě bývalého kostela ? Nostalgii zaniklé vesnice tady cítím z každého pohledu.
Slunným dopolednem objíždíme po pláních Červený důl, sjíždíme do Račího údolí a přes hrad Rychleby pokračujeme vrstevnicí k Javorníku. Klesáme a sněhu úměrně ubývá. Před Javorníkem hledáme cestu vysněženýma brázdama až nakonec kousek před zámeckým parkem sundáváme lyže a pěšky docházíme k oblíbené Taverně. Bez ní by to nebyly přece "Rychleby". Kluci díky za příjemnou společnost a Cajce za to, že konečně dostala rozum a přestala mi skákat pod nohy při sjezdech.
Fous
