Je to fofr, sváteční oběd s rodinou, přípitek na nový rok, batoh na záda a rychle k Albertu. V jednu odjezd. Sotva stíhám, cestou míjím u Lídlu skupinku cyklistů, kteří vyrážejí na svoji první jízdu roku 2020. Suché silnice a slunce v zádech jim přejí. Stejně tak nám. Libor a Fous nás chlup po půl druhé vyklápí pod Mariánskou skálou.
Do stěny se Slunečnou a Pic Badile se opírá slunce, tak na nic nečekáme, teplo přeci jen vypadá jinak. Já s Janouchem volím slunnou tak trochu kombinovanou cestu - Ještěřici s Tore Venecia, Libor s Hankou jdou do Staré cesty, Čárlí s Fousem do Slunečné a Marek s Bětkou vybírají Cestu starého Fenika. Luboš jak Fantomas přijíždí právě včas, cesty natažené, jen si vybrat.
Po rozlezení Libor přechází na lezení s cepíny. Bojuje velice statečně v cestě Madona. Lubošovi se v ní daří o poznání lépe, během chvilky je na vršku. I my holky to s cepíny zkoušíme. Dbám rad zkušených borců Libora a Luboše, kladu cepín uvážlivě a krok za krokem se posouvám výš a výš. Ruce se začínají kupodivu potit, ale přeci jen nezvyklý způsob lezení unaví. Bez cepínu skála zebe až to bolí, ale i tak to jde mnohem snadněji.
Po dvou hodinkách máme pocit, že letošní úkol zahájení sezóny byl dostatečně splněn, doplňujeme spálené kilojouly zbytky cukroví a hurá domů do tepla.
Šťastný nový rok 2020, Danča.
