Při plánování jarního lezeckého tripu jsme hledali oblast, kde jsme ještě nebyli. Po Leonidiu už jsme nějakou dobu pokukovali, a když nám ho vřele doporučili i brněnští lezci, měli jsme jasno. Jedeme do Řecka. Oblast Leonidio je poměrně čerstvým objevem (2013) a její objevitelé o ní hovoří jako o budoucím druhém, ne-li ještě lepším, Kalymnosu. Název Leonidio nese po malém malebném městečku, které nás uchvátilo svojí atmosférou. Leží na pobřeží Středozemního moře na poloostrově Peloponés v Řecku.
My jsme se do Leoinidia vydali letecky přes Athény se společností Ryanair a pro bydlení jsme si vybrali hotýlek v malebné zátoce ve vesničce Sampatiki. Ta je od Leonidia vzdálená cca 8 km. Již cestou je několik lezeckých sektorů (např. Sabaton). Všechny sektory jsou popsány v průvodci, který vydala skupina lezců. Ta také provozuje místní „pankovou“ restauraci Pánjika a stejnojmenný shop. V restauraci si můžete dát dobrou kávu, výborný čerstvý pomerančový džus a ještě lepší pomerančový koláč Portokalopita. A u toho studovat průvodce, kam jsou vkládány aktuální informace o nových cestách a úpravách klasy.
Průvodce je z října 2016 a zahrnuje více než 950 cest v asi 50-ti oblastech. Nové cesty stále přibývají, stejně tak korekce obtížností, což mne v případě dvou cest docela mrzelo. Samozřejmě většinou jde klasa dolů. Kromě popisů sektorů a nástupů do nich je v průvodci i spousta užitečných informací o Leonidiu a tipech na restday.
Jednotlivé oblasti jsou lépe dosažitelné autem, některé se tyčí přímo nad městem, jiné jsou vzdáleny několik kilometrů. Často je v sektorech prostor pro další nové cesty. Potenciál skal není zdaleka vyčerpán.
Naše lezení:
Na rozlez jsme vybrali sektor BERLINER MAUER, který je v průvodci označen jako vhodný „starting point“ pro zkalibrování se s místní klasou. Za zmínku zde stojí převislá 13m cesta Gorilla 6c+.
Sektor MARS nás odměnil po delším nástupu kolem sadů olivovníků a citrusových plodů impozantní krápníkovou stěnou s množstvím cest vyšších obtížností. Tento styl sedí hlavně Rubošovi J.
Další pěkná krápníková stěna je v sektoru HOT ROCK s množstvím vyrovnaných kolmých cest, např. 30m Hotel Hatzi 6c+, 30m Helen 6b+ či těžší ladička po malých - 25m Bugaboo 6c.
Nemohli jsme si nechat ujít sektor ADRSPACH WALL, na kterém se podíleli čeští lezci. Tady na Ruboše čekala 20m cesta s příznačným názvem Adršpach party za 7b.
Sektor CRASH OF THE TITANS nás zaujal na rozlez cestou uvnitř jeskyně Ex Utero 6b. Ou, sova! Překvapení pro nás nebo pro ni? Vzhledem k tomu, že hned vedlejší cesta nese název Owl flash tak asi jen pro nás. Tady stojí za zmínku cesta Child in time 7a+ nebo cesta Soul sacrifice 6b+.
Sektor ROCKSPOT je přímo nad městem, krásná rozsáhlá stěna plná dlouhých cest, pěkně odjištěných. Tady si cením 35m onsightovky Higg Boson za 6c, konstantní těžší technické lezení po malých lištách.
Pro nás závěrečný sektor SABATON je sektor s nejkratším nástupem a nabízí lezení lehčích i těžších cest. Pěkná je cesta Angel low a Ext. za 6b+ a v horní části za 7a nebo zajímavý traverz Coat of Arms za 6b+, který křižuje několik cest. Ruboš si z nich vybral cestu s lákavým názvem Marilyn za 7a+. Cesta Savra 7a mohla být mým prvním sedmáčkem. Ač se mi povedla, místní korekce klasifikace mi ji shodila na 6c až 6b+. Podobný osud čeká i pěknou vyrovnanou cestu Fun and Fuck 7a. Lezecký trip zakončujeme cestou s výstižným názvem Sweet dreams 6b+.
Restday:
Na restday jsme vyrazili směr Kosmas, podívat se na pozůstatky starověké Sparty, která je dnes součástí asi dvacetitisícového moderního města Sparta. V dáli nás překvapilo pohoří Taygetos pokryté sněhem, s nejvyšším vrcholem Profitis Ilias (2404 m). Městečko Kosmas leží 1150 m.n.m., takže stačí popojet od moře cca 30 kilometrů a najednou se ocitnete v úplně jiné krajině, která je z pohledu vegetace značně podobná té naší doma.
Další tipy na rest: Monastery Elona – klášter na strmém skalním útesu, město Mystras – archeologické trosky byzantského města zapsané na Seznamu světového dědictví Unesco.
Cestou na trip nebo zpět je možné navštívit Mykény, Korint, dálnice křižuje Korintský průplav.
Velikonoce:
Náš lezecký trip byl ozvláštěn velikonočními přípravami a tradicemi pravoslavné víry, kterou vyznává většina řecké populace. Církev se řídí tradičním juliánským kalendářem a proto jsme velikonce zažili v Řecku o týden později než se slavili u nás doma.
Pro pravoslavné křesťany je důležitým dnem Svatého týdne Rudý čtvrtek (na rozdíl od našeho Zeleného čtvrtku), kdy se malují vajíčka načerveno. Některá se ukádají do obdoby našeho mazance s dírou uprostřed.
O Velkém pátku drží Řekové nejpřísnější půst. Od rána až do noci se v kostelích konají mše a chystá se pomyslný Kristův hrob, kam bude uložen po svém snětí.
Leonidio zmrtvýchvstání oslavuje vypouštěním obřích barevých horkovzdušných balónů na oblohu, letos v den našeho návratu domů, 7. dubna.
Závěrem:
Je spousta důvodů se do Leonidia vrátit!