12*(152) kilometrů mimo svit 12ti hvědiček z vlajky EU, více jak 12hodin cesty, 12 expresek je málo, 12metrů highlajny je tvrdý oříšek, 12lidí ve dvou autech, 12 děr na 12ti metrech silnice, 12 tureckých ochodníků a leštičů bot a podvanáctý ta stejná písnička, 12ti stupňové moře, 12kilo pomerančů, pívo Efes 12ka, 12hodin spánku, 12x toaleťák v záchodě místo v koši, minimálně 12ti hlavé stádo koz všude kolem, 12borháků na 12ti metrech nedělá cestu bezpečnou, 12kaluží před stanem, 12té přikázání: nepřestávej lézt!, 12dní zážitků 12ti hlav, 12pohledů:
Která cesta ti nejvíce utkvěla v hlavě a proč? | |
Terka | Nejvíce mi utkvěla v paměti hned druhá cesta, kterou jsme v Turecku lezli. Bylo to 6b+ a vážně jsem po své skoro i několikaleté pauze na skalách nečekala, že začnem hned tak zvostra. Cesta to byla nakonec moc pěkná a celkem lehká, ale byl tam takovej brutální převis v půlce a když jsem stála pod ním, tak mi přišlo že na mě musí spadnout celá skála a strašně jsem se bála až jsem přemýšlela, že to vzdám, ale když jsem do něj nalezla, tak mě to hrozně bavilo a strach přešel v neskutečnou radost. |
Mike | Jeno 6a+, kkde u druhyho nytu byl pomerne tezky boulder a ja tam zustal asi 10 min, Následoval moralový odlez, minimálně 4 až 5m a dal uz to bylo fajn :) |
Luboš | Nejčastěji si vzpomenu na Freedom is a Battle. Asi proto, že jeto nejtěžší cesta, kterou jsem dal na OS. (pozn. redaktora - 7a OS 10.den lezení = Ruboš) |
Péťa | 6a+ onsight netuším jméno, lezli jsme s Petrem a náhradním Martinem, bylo to v den kdy tě přivezli z nemocnice a bylo to super. Když přišel nejtěžší krok a já začala pochybovat, jestli to zvládnu, tak Petr řekl dělej lez a tak jsem lezla a ono to šlo :) |
Jura | Jedná se o cestu YILAN 6a+, kterou jsem lezl po Petě. Člověk slýchal že se v ní odehrál horor, ale že takový... vše začalo už při prvních krůčcích, kdy jsem narazil na kapičky krve a nejhorší to bylo asi u páté presky. Všude na skále bylo vidět jak Peťa musela trpět.... až mráz běhal po zádech brrrrr. Naštěstí vše dobře dopadlo :)) |
Lukáš | Waiting for holidays, Trebena - potkal jsem tam spicího a sičícího netopýra |
Evča | Ta s tou dírou, jak se tam hrozivě prolejzalo |
Marťas | Mohlo by se zdát, že je to ta jedna, jejíž jméno ani nedokážu na naší klávesnici napsat, ale zrovna z ní mám naopak docela výpadek paměti. Potom už z té nádhery těžko vybrat, na každé bylo nebo se dalo najít něco, co mě zaujalo. Zvolím asi tu nejtěžší, protože z ní mám největší radost, a byla v ní skoro všechna specifika, co místní lezení nabízí, dole nepříjemné kroky po oblých květácích, poté převislý pomalu se ztrácející soplovitý had, kde když už se nedal držet to zachránil skok do krásně beroucí díry. Potom těžký boulder pres patičku skoro u ruky, která svírala teda spíš plácala oblou skálu, několik spíše soukavých pohybů a vzdechů a jsme v půlce. V cestě k vrcholu už stálo jenom několik metrů hrany tak za VIIc jako vystřižené z Labáku, a vrcholová chytovatá stěnka byla za odměnu a pak velká euforie a konečně večeře :) |
Matěj | Barbarossa 5c, kvůli unikátnímu průlezu stísněnou jeskyní/oknem. |
Markéta | Cesta Welcome baby. Měla příznačný název - Byla první, kterou jsem tam lezla, lezla jsem ji s cizím člověkem, který nemluvil mou rodnou řečí Jiné cesty mi taky utkvěly v paměti, ale poznala bych je jen podle průvodčíka. Hezké sektory – Otoman a poblíž (Barbarossa?) |
Dejv | Tak asi Mevlana, cesta dlouhá přes 30m a spadnul jsem v posledním kroku. Příště si to s ní vyřídím. |
Petr | No moc pěkný cesty tam byly,to zas jo,ale že bych měl nějakou specielně vyzvednout,to asi ne. |
Co (kdo:) tě během zájezdu naštvalo a je už to zase okej? | |
Terka | Nastvalo mě, že se v půlce celkem zkazilo počasí a občas sprchlo. Taky mě mrzí Marťasův zlomenej kotník, to není fér. Ale s počasím nic nezmůžem a noha snad bude brzy ready to climb. Jo a taky mě štvalo, že tam maj drahý pivo, na to jak všechno ostatní je levný, ale naštěstí se dalo pít. A ještě jsem trochu zklamaná, jak nám to nešlo na těch highlinách, ale to prej nejde nikomu poprvý, nebo aspoň si to zatím můžem říkat. |
Mike | To že ve skupině 12 lidi, kde jsou i ženský se nedá na ničem kolektivně domluvit. |
Luboš | Naštvalo mě, že už musíme zpět do ČR. |
Péťa | Naštvalo mě, že Martin spadl a naštvaná pořád jsem. Chybí mi můj spolulezec a oukej to bude, až bude zase moc lízt. To není jako najít si novýho kluka, ten pravej spolulezec je jen jeden :) |
Jura | Technopárty v kempu kterou bych tam rozhodně nečekal. Celý kemp se otřásal v základech.... Samotný stan nám to posunulo minimálně o 20 cm. Tuto atmosféru dodělal PES, který se rozhodl za ohromných štěků kroužit kolem našeho stanu....Už je to OKa |
Lukáš | - |
Evča | Naštvalo mě počasí a vysoký německý ceny v kempu, potěšil mě přístup domorodců, úžasné trhy, lázně v Antalyi a placky Gozleme |
Marťas | Štvalo mě, že se mi ztrácely ponožky po chatce a že jsem si nevyzkoušel highlajnu a určo ještě něco, každopádně i špatné věci jsou přínosné, a to jednak jako zkušenost a druhak něco musí vyvažovat ty dobré, aby to nebylo tak stereotypni :) |
Matěj | Nebudu jmenovat :-) |
Markéta | Mrzelo mě, že jsme nedošli na tu horu nad campem, páč jsme šli zprava, nějak nám uniklo info z průvodčíka že se má jít zleva. Jako jo, došli jsme na větší a vzálenější vrchol, což je pěkný výsledek, ale já chtěla na tu nad campem. A nebylo uplně jasno a těšila jsem se na výhledy. / Pak mě mrzelo, že jsem nejela k moři – na Olympos - jen proto, že jsem seděla v tom nesprávném autě ze kterého všichni ostatní chtěli do campu :( / jinak vše je určitě ok :) |
Dejv | Snad jen, že mě nenechali s tím drobečkem přistát :( |
Petr | Nic a nikdo ně neneštval-lo.Teď jsem si vzpoměl:ta kreténská techno párty v kempu do 6ti ráno,za to bych je uškrtil! |
Splnil se ti nějaký sen z dětství? | |
Terka | Tak napůl, a to přejít highlinu. Ale za prvé to není úplně sen z dětství, ale spíš z léta a za druhý jsem na ni neudělala ani krok, ale i ten pocit tam sedět a pokusy o čonga byly úžasný. Doufám, že se co nejdřív splní úplně. |
Mike | Ne:), to bychom museli být na vícedélkách. |
Luboš | - |
Péťa | Od svých 12 let sním o tom jak budu operovat, bohužel se nechtěl nikdo nechat. |
Jura | Asi ani ne.... |
Lukáš | Člověk je během pobytu v Geyikbayiri neustále venku - na skalách, v kempu, spaní v dřevěnnejch chatkách je taky skoro venek.. a to se mi na tom libí, vdechovat vzchuch prosycenej jižním sluncem. |
Evča | Jela jsem na dovolenou s přítelem |
Marťas | Upe z dětství to možná není, ale pamatuju si, že tak 8 let zpátky, když u nás postavili stěnu, a my na ni začli chodit objevovat krásu tohoto sportu a půjčovali si ve skupince jedny staré prolezené lezečky, tak jsem na internetu objevil úžasné fotky z oranžových mrtě vysokých skal plných krápníků kdesi pomalu v Asii a na nich spousta namakaných lidí v cool barevným oblečení lezoucích pro mě tenkrát nepochopitelně zády téměř k zemi, a řekl jsem si: Tam jednou chci! Toto se mi splnilo už loni, ale letos mohu říct, že podruhé. |
Matěj | Asi to nebyl přímo sen, ale projít se po opuštěných ruinách starověkýho města uprostřed lesa bylo moc fajn. |
Markéta | Splnil se mi sen jet lízt s partou ven. Jet na pořádný skály, jet za hranice… Nebyl to sen z dětství, ale cirka ze sedmnácti osmnácti let. |
Dejv | Ne! Viz. předchozí odpověď. |
Petr | Myslím,že asi nemám žádnej sen z dětsví. |
Nejhlubší zážitek, který tě tam potkal | |
Terka | Těch zážitků je tolik, že si neumím vybrat nejhlubší. Byl to výlet úplně celý prosetý zážitky, na které nikdy nezapomenu. |
Mike | Turecká kultura ve spojení s Islámem |
Luboš | - |
Péťa | Když jsem ve skalách tak mám pocit, že mi nemůže být líp. Všechny problémy jsou najednou pryč, není žádné plánování, nejsou žádné otázky co bude dál, není žádná budoucnost, je jen ta chvíle na ničem jiném nezáleží. Přítomnost, která prostupuje každým kouskem těla. A tak se má podle mě žít, prožít každou sekundu přítomnosti jako by byla poslední. |
Jura | Obrovský zážitek pro mě byly nedělní trhy. Smlouvání a dohadování se o ceně bylo prostě geniální. Škoda, že u nás nic podobného nefunguje. A vylezení mé nejtěžší cesty v životě. Udělalo to obrovskou radost :) |
Lukáš | Jednak ten sičící netopýr (myslel jsem že je to had), a pak v nemocnici když ti řekli, že deš na operaci |
Evča | Asi stopování :o) |
Marťas | Asi psycho, když mi vrtali vrtačkou do kosti a ja se na to musel dívat |
Matěj | Návštěva turecké rybí "restaurace". |
Markéta | Příjezd byl fajn – spíš to ráno, to poznání kde vlastně jsem, jak krásný je JOSITO a jak super lidi jsou v něm. Jak příjemné počasí. / Pak se mi líbily hvězdičky cestou z hory – prostorovost vesmíru |
Dejv | Noční návrat z rybárny, fakt super hvězdy :) |
Petr | Asi to místní žrádlo a zelenina a ovoce,to fakt nemělo chybu,ještě teď mě tečou sliny,když si na to vzpomenu. |
Nejlepší turecká věc, kterou jsi tam ochutnal(a), použil(a), vzal(a) na sebe.. | |
Terka | Moc mi chutnaly turecké placky a samozřejmě čaj. Výborná byla večeře na pstruzí farmě, které měla hned několik chodů. Naopak mě vůbec neočaroval turecký kebab s jehněčím masem. |
Mike | Domácí pomeranče, to bylo žrádlo. Měl jsem jich tolik jako za celý rok u nás. |
Luboš | - |
Péťa | Mám pocit, že jsem poprvé v životě poznala, co se skrývá pod slovem pomeranč. |
Jura | Ochutnal - Pstruh z rybárny nad kempem. Při vstupu člověka sice napadá otázka, bože on nás tady snad zabije a nikdo se ani nic nedoví,ale pohostinnost byla profesionální. Tolik předkrmů a dokrmů co jsme dostali, se nedalo ani sníst a samotný pstruh no hmmm,hned bychzašel znovu. Doporučuji. Použil - Toaletní papír. A to z důvodu že se nemohl po použití vhodit do záchodové mísy jako je tomu u nás zvykem, ale vhazoval se do odpadkového koše po vašem boku. Z prvu vtipné, pak divné a nakonec si člověk zvykl. |
Lukáš | Místní ovoce a zelenina! |
Evča | Pomeranče, čaj a kašmírové šály |
Marťas | Určitě by to byl pstruh s hranolkama a ten jejich zeleninový salát na Alabalik farmě, ale letos mi to bohužel nevyšlo, takže první místo získavají turecké pomeranče :) |
Matěj | Pstruh v oné restauraci byl vynikající a skvělé byly i všechny chody k němu podávané. |
Markéta | Pomeranče, pomeranče, pomeranče, čaj |
Dejv | Fakt skvělý pomeranče. A placky tam nahoře u silnice. |
Petr | Tak jsem asi odpověděl předchozí otázkou. |
Nejoblíbenější turecké slovo / fráze | |
Terka | Geyikbayiri |
Mike | Kadinlar nerede? (Kde jsou ženy?) |
Luboš | Pamatuji si jenom jedno slovo: teşekkür (děkuji) |
Péťa | Jsme tímto jazykem nepoznamená, moc Čechů a anglicky mluvících lidí kolem. |
Jura | Můj ohromný talent na jazyky mi umožnil zapamatovat si pouze slovíčko teşekkür (děkuji) ale netuším, jestli je napsané správně.... |
Lukáš | čaj |
Evča | seni sevyorum (miluju tě) |
Marťas | čaj |
Matěj | Utkvěl mi v paměti jen "čaj". :) |
Markéta | fish |
Dejv | EFES (žádný jiný si nepamatuju) |
Petr | Ty vole,to byla taková hatmatilka,že si z toho nepamatuju nic. |
Cíl tvého příštího lezeckého zájezdu | |
Terka | Za 14 dní Arco :) |
Mike | Rozhodně nekam jinam a na vícedélky:) No a viděl bych to na pánský zájezd :) |
Luboš | Můj cil je vrátit se aspoň ještě jednou do Geyikbayiri |
Péťa | Lízt,lízt a pak pro změnu zase lízt, tahat, nebát se a užívat si to. |
Jura | Moc mě láká Nový Zeland a Kanada....ale to asi opravdu až někdy příště.....Nebo Martine AUTANA??? Každopádně nejlepší zájezd :) všem moc děkuji a už se těším na další :)) |
Lukáš | Geyikbayiri |
Evča | Arabská země, kam nepojedu lézt, ale tančit a nakupovat, ostatní ať si klidně lezou |
Marťas | No to je teď trochu ve hvězdách, nějaké tajné plány už jsou, ale nebudeme předbíhat, doufám že v létě na píseček |
Matěj | To fakt netuším, spíš se těším na nějaký bikový zájezd :-) |
Markéta | Nový zážitky, fajn dny, na který budu vzpomínat, parta. Místo, kde se leze dobře a není tam lezavo. A přiznám, že lezení není jediný můj cíl, takže kdyby tam bylo i další zpestření jako voda (moře na koupání, řeky na sjíždění) nebo hory (na chození) nebo město na celodeňák, bylo by to jen dobře.( Je komfortní být v zemi s dobrým zázemím, alespoň podobné zemím evropským, kde umí aspoň ždíbek anglicky a platí i eurem.) Konkrétní lokalita je mi jedno. Kdybych měla ještě něco dodat… Jsem rozhodně vděčná že se tahle akce uspořádala a že jsem tam mohla být/byla. Přineslo mi to určitou inspiraci/motivaci do života, nejen lezecké zkušenosti a příjemné svalíky, líbil se mi i styl lidí (od oblíkání přes vaření, přátelskost a pohodovost až třeba ke sportovním zkušenostem) a styl campu (architektura, zázemí, funkčnost a personál) a sportovní denní biorytmus. Takže – díky! Určitě budu ráda vzpomínat. |
Dejv | Kraaas :), Arco, Ádr, Maroko ;) |
Petr | To je snad jasný-SLOUP. Jinak pro mě to byl top zájezd,absolutně supr,nemělo to žádnou chybu,naopak,jenom samá pozitiva:lidičky,žradlo,počasí,skály,příroda.... |