Přejezd se vším všudy, aby naši prďolové měli jednou co předávat dalším generacím. S tím byl naplánován tento den, kterému předcházela kalamitní sněhová nadílka, začínající však ráno v Lanškrouně deštěm. V autobuse vládla dobrá nálada a všech dvanáct dobrodruhů se vykulilo nadšeně na Převáži nad Výprachticemi do stopy. Tygří soutěž byla vyhlášena a prvního tygra si vysekl zanedlouho Honza. O celkové vítězství však nebojoval a pomyslné prvenství si s více než deseti tygry odnesla hned trojice dětí Monča, Áďa a Filip, které přesný počet nedokázali určit. Abychom pošetřili síly, Bukovou horu jsme objeli přes sjezdovky, zbytek trasy přes Suchý vrch do Mladkova byl bez dalších kompromisů a podmínkami s hustým sněžením ztěžujícím dobré namazání, délkou mezi 15 a 21 km (názory se různily) si přejezd nic nezadal s delšími a vyhlášenějšími trasami.
Dvě zastávky v občerstvovacích zařízeních - na sedle a na Sucháku - umožnily doplnit síly. Na své si přišli na sedle zvláště cukrožrouti (po dnešku možná zmizí ze stolů volně dostupné naplněné cukřenky). Pedagogický dozor si na zastávkách zkrášlil pohled na svět zimní klasikou rumem, zvlášť Karel mu přišel konečně na chuť.
Po zasloužených sjezdech k Mladkovu jsme chytli vlak do Letohradu a tam autobus domů. Vše klaplo, nic nekřuplo, den se vydařil.
Libor
