Název akce byl myšlený jako fór, ale ujal se. Předpověď počasí, stejně jako kapky, které nám klepaly na přilby na místě srazu naznačovaly, že lezecké krámy máme v tornách zbytečně, a půjde výhradně o prověření naší odolnosti, optimisté však zvítězili a celá partie se vydala na cyklopřesun směr Mladkov. Cesta ubíhala příjemně a s uraženou vzdáleností ubývalo vody z vrchu. Zastávky byly pouze dvě - u Konzumu v Turecku a u točené (zmrzliny) v Jablonném. Hlavní překážku trasy, kopec před Těchonínem, všichni zvládli i Zbyšek, který pro jistotu slezl z kola již před ním se slovy, že kolo nemá rád, nechal se však vyhecovat a bez výraznější změny barvy ho vysupěl také. Mladkovská skála nás přivitala osiřelá, což byla při našem počtu dobrá zpráva. Natěšeně jsme se začali převlékat, byla tu však jedna touha ještě silnější - hlad. Řízky, klobásy, tousty vykoukly z batohů a uspokojovaly své transporťáky. Začalo pršet. Naštěstí jen na chvíli, skála se nestihla namočit a my začali splétat lanové pavučiny na jejích stěnách. Cesty od trojky po šestku postupně padaly a ruce visely více a více nevládně. Po téměř čtyřech hodinách lezení byl čas na přesun na další stanoviště. Mladkovská hospoda splnila očekávání beze zbytku - kofola, pivo, dršťková, guláš a podobné základní potraviny vlily nových sil do našich těl. Bylo to potřeba, před námi stál ještě jeden úkol, dostat se zpět domů. Nebylo již proč síly šetřit a tak jsme namísto mírně zvlněného terénu přes Turecko zvolili přímější avšak převýšením hroznější variantu přes Kalhoty a Mariánu (Zbyšek sice mručel cosi, že si zvolí trasu vlastní a chtěl se rozloučit, davové šilenství ho však ovládlo a dojel s lehkým zarudnutím také). V Lanškrouně jsme zadnice po celkem 53 km náležitě citili, naprosto vydařený den však fyzické útrapy posouval kamsi daleko do pozadí.
