Letos mi bylo přiděleno výsostné právo (zřejmě Libor nikde jinde neuspěl) sepsat paměti z letošního Arca. Tak tedy: Většina z naší dvanáctičlenné výpravy již v Arcu byla, takže pro ně to byl návrat do známých a oblíbených končin. Nikoliv pro mě. Plná nadšení jsem se někdy koncem loňského roku nahlásila Radkovi do výpravy a pak se už jen těšila, až se přiblíží termín odjezdu. To jsem ale nepočítala s tím, že čím bude zbývat méně dnů do odjezdu, tím více bude přibývat myšlenek plných pochyb... Není to velký hazard, pro mámu s dvěmi dětmi… Jasně, já vím, jedou samí zkušení lezci, ale co když....? Jako by nestačily moje vlastní pochyby, přidali se i ostatní moji známí (nelezci). „Co když si tam ty skoby blbě zatlučeš? Jo, oni už tam jsou... No tím hůř, co když je tam dal nějaký magor schválně blbě...? A co je tohle? Sedák. Sedák od Sindžinrok? Zřejmě asijská výroba, mejd in čina. A karabiny taky! Ona se tam fakt jede dobrovolně zabít.“ No tak to mi chybělo! Vysvětlila jsem, že Singing rock je vcelku kvalitní výrobce potřeb pro horolezce, hodila pochyby za hlavu, dobalila svých pár švestek (ostatním se zdálo, že jich je víc než pár) a ve tři ráno 9.4.2011 přisedla se svými švestkami k Břízákům a hurá směr Prostějov. Tam jsme se přeskupili do dvou aut a s ostatními lanškrouňáky se potkali na hranicích. A všichni společně - směle směr Lago di Garda.
S odstupem mohu říct, že moje pochyby byly naprosto zbytečné a téměř vše vyšlo na jedničku. Počasí super - prý nejlepší za všechny roky, co tam tahle banda jezdí.
Navštívené lezecké oblasti:
Massi di Prabi, La Gola, Val Lomasone, Terlago, Belvedere, Massone, Perete Zebrata, Nago, San Siro, Regina del Lago
Členové výpravy:
za Lanškroun a Dolní Čermnou - Radek a Evča Hacurovi, Marťa a Marťa Břízovi, Luboš Stejskal, Petr Krátký a já (mňau)
za Prostějov a okolí – Méďa Medřík, František Škoch, Marťas, Marcelka a Michal Švecovi
Nej… výkony a další postřehy z Arca:
Za nej.. výkon já osobně považuji průvodcovské schopnosti Medvěda. Zřejmě coby tvor lesní se FAKT vyzná!!! Za to mu patří velký dík a obdiv. A taky za to, že nám s Evičkou vždy našel hezké cesty :-). Já, Evča i Marťa jsme si tak zalezly i na prvním – natáhly jsme si sem tam nějakou cestu sami. Teda nejen jen tak nějakou i nějaká ta šestka tam byla, třeba Adiki 6A+ v obl. Regina del Lago :-).
Marťas Šveců se pokusil zdolat cestu (název bohužel nevím) 10- v Terlagu. Snaha a bojovnost obrovská, leč vyjít to musí příště.
Krom lezeckých výkonů je potřeba vyzvednout i dva stravovací. Martínek Břízů zdolal talíř rajské a Martínek Šveců ohromný kus sýra se sýrem. Oba tyto pokrmy rozhodně nemají ve svém běžném jídelníčku a asi ani nikdy mít nebudou, ale sázka je sázka...
Nový systém v kuchyni se osvědčil, doporučuji příštím výpravám. Každý den vaří jeden člen výpravy pro všechny ostatní.
Alergie je „sviňa“ a tak nevím proč se s ní Evička tahala až sem. Příště rozhodně s sebou nebrat!
Protože nemám takovou lezeckou paměť jako Medvěd, požádala jsem ho o pár odborných postřehů, tedy přesněji řečeno, požádala jsem všechny členy výpravy a co mi bylo doručeno, předhazuji dále:
Zdárek Kočičko,
pokud ti skutečně stačí jedna věta, shrnu to krátce slovy klasika: Vážení přátelé, Ano! Uznávám, není to zrovna taková plnohodnotná věta, jak by sis asi představovala, ale zadání je splněno. No dobrá, proti možným případným námitkám raději ještě doplním.
Z mého pohledu byla nejhezčí cesta pětidélková Diedro lomasone (6b+) v oblasti Val Lomasone a hned za ní pak druhá vícedélkovka Via Spinello(6a) na Slunečních plotnách, hlavně její poslední délka byla naprosto úžasná.
Myslím, že jsem nebyl v oblasti, kam bych už určitě nejel. Zřejmě bych nejel do Val Lomasone, kvůli tomu Kinder sektoru, ale vrátil bych se tam do těch hornějších sektorů, které ač vypadaly odpudivě, poskytovaly kupodivu pěkné lezení (viz Luce Nuova 6a+).
A ještě nej.. cesty dle oblastí:
Massi di Prabi, neutkvělo mi nic, ale skvělej šutr na krátké odpoledne po příjezdu. La Gola jistě Lupperman (6a).
Val Lomasone jsem již zmínil. Na Belvederu jistě Giordano (6a) a Dog Fisch (6a+), nakonec i Picolo chimera (5c).
V Nagu cesta 32 Ruggiero lo perfido (6a+). No a v Regině asi Philipp Flann (6b hodně lehké), dlouhá Flebo (6a+) a El giga (6a).
Co mne mrzí, že mi opět, již po několikáté, nevyšla plavba parníčkem po Lagu.“
(M.M. (mňau, mňau))
„Jelikož jsem byl v Arcu poprvé v životě, bylo pro mne lezení parádní. Na zahájení sezóny ideální oblast na rozlezení. Špatný zážitek - ukončení výpravy. Pěkné zážitky - odpočinul jsem si po návratu do republiky ze služební cesty. Nejvíce jsem si užil pojídací závody Břízák versus Marťa.“ (F.Š.)
Závěrem bych chtěla poděkovat firmě Schott za to, že neumožnila Liborovi, aby odjel s námi, neboť já bych jinak prožila v Arcu pouze tři kouzelné dny místo sedmi.
